Vojtěch Šulek
Jmenuji se Vojtěch a chtěl bych se s Vámi podělit o můj příběh.
V roce 2020 v mých 15 letech mi byl zjištěn benigní kostěný nádor na mozku v růstovém centru zasahující nepatrně do zrakového centra. Toho roku v prosinci jsem podstoupil operaci, kde mi odoperovali 3/4 nádoru. Při operaci došlo k otoku mozku a k mozkové obrně. Týden jsem ležel na JIP, kde mě udržovali lékaři v umělém spánku a napojen na přístrojích. Po dlouhých 22 dnech mě převezli na standartní pokoj, kde se mnou už mohla být maminka. S maminkou jsme byli spolu na standartním pokoji až do února 2021. Během této doby nám sdělil neurochirurg, že jsem ochrnul na levou část těla a oční lékařka, že jsem nenávratně přišel o zrak, který byl při operaci porušen. Přišel jsem o krátkodobou paměť a nedovedu se orientovat v čase ani v prostoru. Ke konci února 2021 mě a maminku převezli do Jánských lázní, kde nastala minimální změna v pohyblivosti levé nohy a jedná velká změna ke konci pobytu v lázních ... začal jsem vidět obrysy. V červnu 2021 jsem opět opakoval pobyt v lázních ale už v Sanatoriích Klimkovicích. Tady jsem se začal díky hodinovému cvičení s mou rehabilitační terapeutkou a ostatním procedurám zlepšovat. Po 14 dnech náročného cvičení jsem se dokázal udržet v sedě a pomalu se otáčet na lůžku. Po třech týdnech jsem s pomocí chodítka a a terapeutek udělal první malé kroky. Bohužel jsme museli s maminkou lázně o týden dříve ukončit. Začal se mi hromadit mozkomíšní mok v mozku. Byl jsem převezen RZS do Fakultní nemocnice v Ostravě, kde jsem podstoupil operaci hlavy, která mi napomohla k tomu aby mozkomíšní mok mohl odtékat. Když jsem byl stabilizovaný převezli mě do Fakultní nemocnice v Olomouci, kde jsem podstoupil další operaci, při které mi zavedli šant z hlavy do třísel. V říjnu 2021 jsem absolvoval po druhé pobyt v Sanatoriích Klimkovice. Tentokrát jsem cvičil hodinu a půl. Po operacích z června jsem se dostal na samý začátek nehybnosti, ale měl jsem opět mou terapeutku z prvního pobytu a moc mi pomohla. Ke konci pobytu jsem s pomoci chodítka a terapeutky ušel pár kroků po chodbě. Byly to náročné 4 týdny ale zase jsem udělal posun vpřed. V lednu 2022 jsem se opět dostal do nemocnice na hemato - onkologické oddělení, kde jsem podstoupil odběr kostní dřeně. Měl jsem rozpad červených a bílých krvinek, naštěstí po podání vhodných léků se vše spravilo ale léky musím užívat už pořád. Po zotavení jsem opět jel v dubnu na další rehabilitace do Klimkovic. Tentokrát jsem cvičil 6 týdnů a hodinu a půl. Tento pobyt byl hodně náročný, ale udělal jsem velký pokrok. Dokážu už sám chvilku stát, s dopomocí vyjdu a sejdu schody. Teď už s dopomocí druhé osoby dovedu ujít kousek o francouzské holi.
Abych se mohl zdokonalovat ve své chůzi a začít chodit sám, musel bych absolvovat lázeňský pobyt alespoň třikrát do roka. Protože už patřím mezi dospělé lidi a pojišťovna mi umožní lázně jednou do roka, musel bych dvakrát jet jako samoplátce, což je pro mou rodinu finančně náročné. Proto mi maminka zajistila rehabilitace v Brně v rehabilitačním centru Axon. Tam budu rehabilitovat po dobu 4 týdnů, každý den 3 hodiny ve speciálním obleku. Ten mi pomůže zpevnit trup abych se mohl postavit a začít chodit. Tyto rehabilitace bych chtěl vyzkoušet alespoň třikrát a kdyby to šlo i víckrát do roka. Tímto bychom chtěli s maminkou požádat organizaci Děti dětem o pomoc pro mé rehabilitace v Axonu. Předem děkujeme a přejeme zbytek pěkného dne.